Praní špinavých peněz: stát se zaměří na realitky či směnárny

Úředníci prověří stovky podniků. Firmy mají kontrolovat své klienty, původ jejich peněz a podezřelé transakce hlásit ministerstvu.

Zatímco dosud stát kontrolu praní špinavých peněz zaměřoval hlavně na banky, letos si hodlá posvítit i na menší firmy, přes které v Česku tečou peníze. Pod drobnohledem ministerstva financí se ocitnou stovky směnáren, realitních a sázkových kanceláří, leasingovek i některých finančních zprostředkovatelů.

Tento sektor spravuje desítky miliard korun a "temné síly" na něm láká méně důkladná evidence transakcí než třeba u bank, a tedy snadné zametení stop.

Zametání stop

Magnetem pro praní špinavých peněz jsou především realitní nebo sázkové kanceláře. Klienti realitek (často založených jen za účelem očištění peněz) si kupují nemovitosti za pár korun a prodávají je s obrovským ziskem na základě zfalšovaného nebo podplaceného odhadu ceny nemovitosti. Podvodník tak získá "legendu", která jeho nekalý příjem očistí.

"Podezřelé jsou obchody za podivně nízkou cenou, rychlé nákupy a neméně rychlé prodeje za nižší cenu, nebo takzvané zastřené obchody, kdy platí třetí strana. Takové obchody registrujeme, ale ve všech případech šlo o platby rodičů nebo příbuzných. Opravdu podezřelý obchod jsme tu zatím neměli," řekl Otakar Šmíd, ředitel realitní kanceláře AAABYTY.CZ.

Podobný princip funguje u kasin. Výhru svedete na štěstí a peníze získají potřebný příběh. Všechny instituce, na které se ministerstvo letos zaměří, sice mají povinnost podvody nahlašovat, tak přísné kontrole jako například banky, ale dosud nečelily.

Ani banky se ale zpřísněným kontrolám nevyhnou. Minsterstvo je chce prověřovat ve spolupráci s ČNB. Zaměřit se chce především na ty finanční domy, které hlásí málo podezřelých obchodů. "Většinou půjde o menší banky pro privátní klientelu. Jsou ale i velké banky, od kterých jsem hlášení podezřelého obchodu neviděl," řekl Milan Cícer, šéf finančně analytického útvaru ministerstva financí, který kontrolu připravuje.

Právníci unikají

Advokáti a notáři, kteří mají rovněž povinnost hlásit podezřelé transakce, návštěvám úředníků uniknou. "Kontrolu advokátů a notářů necháme na příslušných profesních komorách, od toho tu jsou," řekl Milan Cícer.

Připustil přitom, že právě v advokátních kancelářích může k praní špinavých peněz docházet. Znepokojující je především fakt, že za poslední tři roky od právníků na útvar finanční analýzy přišla jen čtyři podezřelá hlášení.

Advokátní komora ale tvrdí, že se na její členy "mafiáni" neobracejí a že advokáti přestali být vyhledávaní jako prostředníci či pomocníci při nelegálních obchodech v roce 2004, kdy začal platit zákon o praní špinavých peněz. Ten advokátům uložil ukládat peníze na zvláštní účet do banky ihned po přijetí do úschovy, všechny transakce evidovat a podezřelé obchody hlásit.

"Komora při provádění vlastních kontrol nezjistila, že by advokáti porušovali povinnosti stanovené zákonem nebo stavovskými předpisy ani nebyla na taková porušení upozorněna," řekla mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková.

Kontroly chce ministerstvo začít ve společnostech, které jim dosud neoznámily, jaký mají systém vnitřních zásad na obranu proti praní peněz. "Takových jsou stále stovky," říká Jiří Tvrdý z finančně analytického útvaru ministerstva.

Poslední výzva

Pro hříšníky, kteří nepředložili úřadu seznam opatření na kontrolu finančních transakcí svých klientů, běží "poslední výzva". Ministerstvo financí je znovu obeslalo s tím, že pokud povinnost nesplní, hrozí jim sankce až do výše padesáti milionů.

Prověrky mají být důkladné. Pracovníci ministerstva budou přímo ve firmě kontrolovat dokumentaci deset let zpět a sledovat, zda firmy postupují správně při ověřování totožnosti klienta. Pokud ovšem firma některé transakce úmyslně neeviduje, úředníci na to přijdou jen těžko.

Akce ministerstva ale naráží i na nedostatek pracovníků. "Jsme personálně omezeni, máme do třiceti lidí. Samotný kontrolní útvar má ale jen pět pracovníků," říká Cícer.

Boj proti praní špinavých peněz je pro stát důležitý. Škody podle ministerstva financí dosahují několika desítek miliard ročně. Navíc sílí mezinárodní tlak na to, aby se finanční toky zprůhledňovaly.

Klíčové je rovněž nezaostávat v přísnosti kontrol za ostatními státy. "Státy, které mají kvalitní kontrolní mechanismy, tento typ kriminality odrazují. Riziko, že se na podvod přijde, zkrátka musí být tak vysoké, že nekalé živly ze země odradí," vysvětluje Jiří Tvrdý.

Finanční toky by v budoucnu mohlo zprůhlednit i zavedení takzvaného centrálního registru účtů, o kterém se nyní uvažuje. Ten bude ale nejdřív v příštím roce.

 

Datum: 6.5.2010

Zdroj: iHNed.cz

 

AML systems
tel.: +420 775 647 104
tel.: +420 774 883 088
e-mail: info@amlsystems.cz
skype: amlsystems